Jdi na obsah Jdi na menu

           Krystalická část území je budována biotitickými žulami dyjského masívu, který tvoří pobřežní práh na styku se sedimenty karpatské předhlubně. Starý předtřetihorně zvětralý a erozí hloubkově členěný povrch na okraji masívu byl během několika mořských transgresí zaplaven mořem a překryt naplaveninami přinesenými toky z výše položených oblastí pevniny. Zdvihy pevniny a ustoupení moře obnovili erozi a vzniklo hloboké údolí Dyje, tak došlo i k odkrytí pohřebených skalnatých výchozů na úbočí Kraví hory či na jihozápadním okraji Nového Šaldorfa. Písky a slabě zpevněné pískovce s polohami štěrčíků a jílu se ukládaly v mělkých příbřežních vodách. Součástí usazeniny je i velké množství sloučenin železa, které se zde druhotně vyloučiliy. Jen velmi vzácně lze ve vrstvách nalézt stopy po živých organizmech. Protože jsou známé jen gragmenty masivních kostí je možné předpokládat, že jemnější schánky měkkýšů se tu nedochovaly pro nepříznivé podmínky. Krásné a dobře přístupné jsou profily ve vinných sklepech při silnici na Šatov. Na světlo vysupují eggenburg-ottnangské pískovce v pískovně na konci Nového Šaldorfa. z nejmladšího pokryvu mají největší plošný rozsah štěrkopísky šaldorfské terasy a sprašové návěje na úpatí Kraví hory u Sedlošovic.